Speciální komentovaná prohlídka výstavy s L. Horňákovou
V pondělí 3. dubna uplyne 147 let od narození největší zlínské osobnosti, zakladatele světového průmyslového impéria Tomáše Bati. U příležitosti tohoto výročí zve Památník Tomáše Bati k návštěvě se vstupem zdarma, otevřeno je od 10:00 do 16:30. Pro volné vstupenky však nejdříve směřujte do Infopointu Památníku (nám. T. G. Masaryka 2734, Zlín), odkud vás průvodce doprovodí přímo do Památníku.
Občas máme tendenci unášet se myšlenkami typu „co by bylo, kdyby“. Tak třeba: Kdyby Tomáš Baťa nezahynul, kde by dnes byl Zlín? Kdyby nepřišla druhá světová válka nebo komunisté, kde by byl Zlín? Jenže historie nezná žádná kdyby. „Život je přesný součet náhod,“ říkával Miroslav Zikmund. A totéž vlastně platí i o celých dějinách.
Vždyť i okolnosti narození Tomáše Bati byly souhrou pozoruhodných náhodných událostí. Kdyby v prosinci 1867 nedošlo ke krvavé vraždě ševce Františka Bartoše, nejspíše by se jeho ovdovělá žena později neprovdala za jiného ševce, za Antonína Baťu. Pozdější zakladatel světového průmyslového impéria by se možná nikdy nenarodil. A kdyby se Tomáš Baťa vůbec nenarodil, co by bylo, jak by vypadal Zlín? Jistě uznáte, že takové spekulace jsou úplně zbytečné. Vraťme se tedy k tomu, co se bez pochyb skutečně stalo 3. dubna 1876.
Budovy, ve kterých se narodily význačné osobnosti, bývají označeny pamětními deskami. Místo narození nejslavnějšího zlínského rodáka bychom ale dnes hledali těžko. Ten dům už dávno nestojí. Kde kdysi býval, to zřejmě neví většina Zlíňáků.
Rodina Baťů je ve zlínských matrikách doložena už od poloviny 17. století. Po generace se Baťové živili ševcovským řemeslem. Jedním ze zlínských ševců byl i Tomášův otec Antonín (*1844, +1905). Oženil se s vdovou po ševci Bartošovi Annou (rozenou Minaříkovou) a měl s ní tři děti: Annu (narozená 1872), Antonína (narozen 1874) a Tomáše (narozen 1876). Spolu s nevlastní dcerou Josefou Bartošovou z předchozího manželství žili v domku v horní části Dlouhé ulice nedaleko kostela. Když bylo malému Tomášovi osm let, jeho maminka Anna zemřela. Otec se pak znovu oženil a přestěhoval se i s rodinou do Uherského Hradiště, kde viděl lepší příležitosti k podnikání.
Místo, kde stával domek Baťů, tehdy vypadalo podstatně jinak než dnes. Nynější parkoviště pod kostelem bylo zastavěné, stál zde například městský chudobinec. A přímo naproti něj bychom objevili dům, kde tehdy Baťové bydleli. Dnešní třída Tomáše Bati ještě neexistovala. Ulice, tehdy nazývaná Potrubná, zde končil. Nová městská třída směrem na východ k Vizovicím zde byla probourána až počátkem třicátých let.
Plány městského architekta F. L. Gahury byly ke staré zástavbě nemilosrdné. K zemi šel bez sentimentu i rodný domek Tomáše Bati. Na uvolněné rohové parcele byla postavena vila zlínského advokáta Evžena Šalera a později v padesátých letech, když se plánovala nová budova pro zlínské divadlo, padla volba právě na toto místo. Šalerova vila byla zbourána stejně jako několik sousedních domů, které zde zůstaly ještě z předbaťovské éry. Během šedesátých let postupně vyrostla rozlehlá moderní reprezentativní budova divadla podle návrhu architekta Miroslava Řepy.
Domek se nacházel v nynějším severozápadním rohu Městského divadla. Někde v místě schodiště pod plastikou Letící múzy byla vstupní vrata a vedle nich podél ulice čtyři okna. Dvorek rodného domku zachycuje fotografie, kterou pořídil krátce před zbouráním zlínský fotograf Josef Vaňhara. Některé starší snímky zase dokládají vzhled fasády do ulice.
Až půjdete kolem, nebo když navštívíte některé ze skvělých představení Městského divadla Zlín, vzpomeňte si na Tomáše Baťu, který na tomto místě přišel na svět a prožil tady své útlé dětství.
Autor textu: Pavel Stojar
-
- Rodný domek T. Bati, zdroj: SOkA Zlín
-
- zdroj: SOkA Zlín
Další zajímavé novinky
