Tomáš Baťa

* 3. 4. 1876 Zlín
+ 12. 7. 1932 Otrokovice

Zakladatel firmy Baťa. Narodil se v rodině, která od 17. stol. sídlila ve Zlíně a ve které se tradičně dědilo ševcovské řemeslo. Spolu se sourozenci Antonínem a Annou založili roku 1894 z peněz po zemřelé matce obuvnickou živnost, z malé dílny se během několika desetiletí vyvinuly závody světového jména. Baťa byl geniální podnikatel, úspěšný průmyslník, obchodník a organizátor, ztělesnění muže, jemuž se v Americe říká selfmademan. Nesmírnou pracovitostí, cílevědomostí a intuicí se vypracoval v člověka řídícího podnik s pobočkami po celém světě, obuvnickou výrobu rozšiřoval o činnosti jiných průmyslových odvětví potřebných pro rozvoj obuvnické výroby: zpracování kůží, strojírenství, gumárenství, chemickou výrobu, stavebnictví, energetiku včetně těžby uhlí, železniční dopravu, polygrafii, ale i potravinářství, zemědělství a lesnictví. Heslo služba veřejnosti je vyjádřením jeho podnikatelské filozofie. Ve 20. letech 20. století již továrna chrlila miliony párů levných bot, vyráběly se stroje, výrobky gumárenské, textilní, rozšiřovala se síť prodejen. Současně s rozvojem podniku procházelo obrovským rozvojem a rozmachem město a jeho infrastruktura. Když se stal T. Baťa roku 1923 starostou města Zlína, došlo k ještě většímu propojení továrny a města. Ve městě budovala firma kromě obchodních domů nemocnici, školy, kino a velké množství obytných domů pro své zaměstnance. Ve spolupráci s kvalitními architekty vytvořil T. Baťa ze Zlína moderní funkcionalistické velkoměsto s bohatou zelení. V letech 1930−1931 se začaly některé výroby přesouvat do Otrokovic, které byly výhodně posazeny vzhledem ke svému přístupu k železniční dopravě, posléze i svým letištěm a uvažovanou lodní dopravou. Začala se utvářet širší průmyslová aglomerace v údolí řek Dřevnice a Moravy. Baťův podnikatelský úspěch spočíval v jeho metodě účasti spolupracovníků, umožněné samosprávou dílen a prémiovým systémem účasti na zisku i ztrátách. Baťovým krédem nebylo pouhé zvýšení výkonu za účelem zisku, ale praktická hospodářská výchova. Tyto jeho myšlenky jsou stručně vyjádřeny v jeho testamentu, kde vyjadřuje přesvědčení, že každé podnikání, které vědomě neslouží veřejnosti, je určeno k zániku.[1] Tomáš Baťa zahynul spolu s pilotem J. Broučkem při havárii letadla.

[1] T. J. BAŤA – S. SINCLAIROVÁ, Švec; Zdeněk POKLUDA, Ze Zlína do světa. Příběh Tomáše Bati, Zlín 2004; Josef VAŇHARA, Příběh jednoho muže a jednoho města, Zlín 1990. 

Kamila Nečasová
Z knihy Kamila Nečasová – David Valůšek: Historie zlínských hřbitovů. Zlín 2006, s. 75–76